Čemeřice má mnoho druhů a všechny jsou krásné. Existují čemeřice vonné, ale i smrduté, černé, nachové, zelené i sivozelené. To všechno jsou regulérní botanické, tedy vědecké názvy. Jsou také požehnáním pro zahradníky, protože se mezi sebou ochotně kříží, a vytvářejí tak nekonečné množství variet. Jsou to trvalky, které vydrží i poměrně nedbalé zacházení ze strany pěstitelů.
Celé jsou jedovaté
Čemeřice
Čemeřice se latinsky jmenuje Helleborus a hlavní jedy, které obsahuje, se jmenují podobně: heleborein, heleborin a helebrin. Jsou to jedy poměrně nebezpečné, protože působí i na srdeční činnost. Mimo pálení v ústech, zvracení a průjmů se požití čemeřice pozná také podle rozšířených zorniček. Semínka a kořeny, které obsahují jedovatých látek nejvíce, způsobují i puchýře na kůži. Jelikož čemeřice roste i v lesích, dejte si pozor, abyste se do jejího porostu třeba neposadili. A konečně nesmíme zapomínat, že je to rostlina nebezpečná i pro domácí mazlíčky, kočky a psy, kteří se volně pohybují po zahradách.
Různá jména
Latinské označení Helleborus dal rostlině Carl von Linné. Ale kde jsou původní kořeny slova? Jedna teorie říká, že jsou spojením z řeckých slov heleïn – zabít a bora – jídlo. Jiná etymologie tvrdí, že původ je ve slově elleboros neboli působící proti demenci. Tak se také dříve rostlina používala. V místech, kde je teplejší klima, se čemeřicím říká vánoční růže. Vysvětlení je jednoduché, kvete prostě o dva měsíce dříve.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
- Vzácná krása křehkého kandíku
- Vděčná jarní skalnička: Lomikámen anglický
- Jarní krásky skrývají pod zemí jed
Historky věrohodné i vybájené
Čemeřice
O tom, že se čemeřice používala proti nejrůznějším mentálním onemocněním, svědčí mimo jiné La Fontainova bajka O zajíci a želvě. Na začátku příběhu, v němž jde o běžecký závod, jehož vítězem je želva, vychloubačný zajíc říká přibližně toto: „Kmotra, měl bych vás přivést k rozumu čtyřmi zrnky čemeřice.“ Zajíc pak celý závod prospí v pelechu a nakonec doběhne o krůček později. Nejspíš měl čemeřici ordinovat sobě. Černé a tmavé druhy čemeřic se považovaly za rostliny sloužící černé magii. Údajně působily neviditelnost těm, kdo na ně šlápli. Musely to být ale čarodějnice, protože na normální lidi to nepůsobilo.
Regulérním léčebným použitím středověké medicíny bylo upotřebení proti červům. Po požití léku, který vyvolal zvracení, se údajně měly vydávit i červy. Nebude žádným překvapením, že po opakovaném podávání někteří dětští pacienti zemřeli. Jedna z báchorek také tvrdí, že na předávkování čemeřicí zemřel Alexandr Veliký. Dejte si na ně zkrátka pozor.