Podzemní prostory lidé od dávných dob vyhledávali kvůli bezpečí a stabilní teplotě. Pomáhaly rozšířit užitné prostory, sloužily k ukládání cenností a k důstojnému pohřbívání. Některé vznikly jako vedlejší efekt po skončení těžby surovin a poté získaly nové využití. Jsou však i takové, jejichž účel je opředený záhadami.
1. Cisterna Basilica v Istanbulu
Celkem 138 metrů na délku a 65 metrů na šířku má zásobárna vody z dob byzantské říše, která díky více než třem stům zdobených mramorových sloupů a klenbám působí jako majestátní katedrála. Odrazy od hladiny vody prostor na pohled ještě zdvojnásobují.
Cisterna Basilica v Istanbulu
2. Solný důl Wieliczka v Polsku
Nedaleko dnešního Krakova se už od doby kamenné vyráběla sůl z vytékající solanky. Solný důl začali razit ve 13. století, fungoval až do roku 2007. Dnes je to památka na Seznamu světového dědictví UNESCO, i díky desítkám soch a čtyřem kaplím, které horníci vytesali do solných stěn.
Kaple a další prostory se pronajímají i na svatby a další soukromé akce, ve zdraví prospěšném vzduchu protknutého solí je možné se i ubytovat. Návštěvníci tu procházejí po 3,5kilometrové trase.
Solný důl Wieliczka v Polsku
3. Domus Aurea v Římě
Zlatý dům císaře Nera je zvláštní případ, protože se pod zemí ocitl až dodatečně. Císař si ho nechal postavit na návrší Oppio v letech 64-68, hned po velkém požáru města. Jako symbol dekadence byl brzy po Neronově smrti zbaven mramoru, z velké části zbořený a zasypaný zeminou.
Zbytky paláce lidé znovu našli v 15. století, když se do nich omylem propadl jeden mladý Říman. Zasypání zabránilo průnikům vlhkosti, takže se do té doby výjimečně zachovaly nástěnné malby a ovlivnily řadu renesančních umělců. Poté však komplex začal vlhnout, což zahájilo proces rozkladu.
I kvůli váze zeminy a dešťům se zřítila část stropů a kleneb, z bezpečnostních důvodů byl komplex načas uzavřený. Veřejnosti je opět přístupný od roku 2014.
Domus Aurea v Římě
4. Carrières de Lumières v Provence
K oblíbeným atrakcím francouzské Provence patří bývalý lom na vápenec a bauxit u vesnice Les Baux-de-Provence. Místo dalo bauxitu, z nějž se získává hliník, dokonce název. Lom byl otevřený na začátku 19. století a fungoval až do roku 1935, kdy klesla poptávka po stavebním kameni.
Nyní se na stěny v bludišti 20 metrů vysokých kamenných prostor promítají obrazy doprovázené hudbou. Na výstavách lidé mohou získat dojem, že se procházejí uvnitř obrazů.
Carrières de Lumières v Provence
5. Šivův chrám v indickém Hampi
Součástí velkého souboru památek v Hampi v indickém státě Karnátaka, zapsaného na seznamu UNESCO, je podzemní Šivův chrám Prasanna Virupaksha. Je umístěný několik metrů pod zemí a v období monzunových dešťů bývá zaplavený vodou.
Dovnitř se tedy dá dostat jen v době sucha. Interiér má atmosféru podobnou jeskyni a konstrukci podpírají sloupy, které připomínají převrácené šachové figury či stavby z dětských kostek.
Šivův chrám v indickém Hampi
Zdroj: seznamzpravy.cz, wikipedia.org, popularmechanics.com
