Teplo má vždy tendenci unikat z vytápěných prostor ven – kvůli tomu se snažíme tyto prostory izolovat. Řadě lidí se vybaví především zateplení fasády domu, zapomínají přitom ale na vlastnosti samotného okna. „V případě tepelných ztrát je u oken klíčovou veličinou takzvaný součinitel prostupu tepla. Čím je vyšší, tím více tepla daným oknem uniká,“ vysvětluje Michal Široký ze společnosti Saint-Gobain Glass. Součinitel prostupu tepla (Uw) pro konkrétní okno se přitom skládá ze dvou komponentů – Ug, který určuje prostupnost tepla u samotného skla, a Uf, jež odkazuje k jeho rámu.

Čtěte také

Okna mohou po pár letech dopadnout třeba takhle

Čtěte také

Budete koukat, jak šmejdská okna se u nás prodávají. Otestovali jsme je

Hlavní roli hraje sklo, nikoliv rám

Ačkoliv se má všeobecně za to, že zásadní je právě prostupnost rámu, podle odborníka ze Saint-Gobain Glass je tomu právě naopak. „Vhodný materiál pro okenní rámy představuje z pohledu prostupu tepla plast či dřevo, často se dělají ale i rámy hliníkové, které mají zase dobrou statiku. Celkově ale platí, že rámy mívají vyšší tepelnou prostupnost než zasklení,“ upozorňuje.

Součinitel prostupu tepla u nich může dosahovat hodnoty vyšší než 1, což je více, než je normový požadavek pro celkové Uw. Nižší schopnosti rámů udržet teplo uvnitř je proto vhodné kompenzovat právě správně zvoleným zasklením. „Čím vyšší prostupnost má rám, tím nižší musí mít sklo,“ vysvětluje Michal Široký. Zatímco u řady rekonstrukcí jsou stále běžná dvojskla, odborník ze Saint-Gobain Glass doporučuje vždy zvolit minimálně standardní trojsklo. U něj se součinitel prostupu tepla dnes již běžně pohybuje kolem hodnoty 0,5. To je výhodná výchozí pozice pro výběr rámu, jelikož lze očekávat příznivou hodnotu výsledného součinitele prostupu tepla celým oknem Uw.

O všech charakteristikách oken, velikostech součinitelů a dalších faktorech jste se mohli dočíst zde

Dnešní skla však umí ještě mnohem více. Problematika energetické bilance domu či bytu se netýká jenom minimalizace tepelných ztrát. Některá skla mohou také přímo přispívat k tepelným ziskům, protože umí využívat energii ze slunce, která je zdarma. Tepelné zisky jsou tedy zároveň energií, kterou ušetříte na topení „Kolik tepla zvenčí sklo propustí dovnitř, závisí na takzvaném solárním faktoru. Zpravidla platí, že s vyšším prostupem světla roste i schopnost skla propouštět teplo do interiéru,“ říká Michal Široký. Určitý typ skel nám tak v chladných měsících může zdarma přitápět.

Čtěte také

Rohové okno

Čtěte také

Rohová okna – je to chyba je plánovat, nebo v nich problém není?

Je však nutné zvážit, do které části domu jej instalovat. „Tepelné zisky musíme vzít v potaz při posuzování tepelné pohody objektu. Okna s vysokým solárním faktorem jsou vhodná pro severní či severovýchodní stěny, jimž se teplo navíc vždycky hodí. Velká okna orientovaná na jih či jihozápad – což je třeba případ většiny teras – by však při použití téhož skla produkovala v letním období tepla až příliš mnoho,“ upozorňuje odborník ze Saint-Gobain Glass. I zde však existuje řešení, a to v podobě protislunečního skla. To propustí do interiéru pouze světlo, teplo nikoliv. Další možností je použití externího stínění, které si v teplých měsících s nadbytečnými tepelnými zisky poradí. Častá je třeba vysouvací pergola nebo externí žaluzie. Jak je vidět, problematika tepla je komplexní, takže v případě novostaveb nebo větších rekonstrukcí je tedy určitě namístě poradit se s energetickým specialistou.

Zdroj: Saint-Gobain Glass, TZB-info