Jedním z hlavních cílů bylo vytvořit podnik s jasným gastro obsahem, který zapadne do neformální atmosféry pražské Letné a bude fungovat zároveň vedle zavedeného bistra. Tak jako u předešlých návrhů chtěli architekti společně s investorem co nejvíce žánrově propojit příběh jídla, lidí a interiéru v jeden celek.
Nezaměnitelná atmosféra
Cílem bylo najít esenci amerických sendvičových bister ze 70. let a tu předat bez kýčovitých dekorací a tendenčních přístupů. Místem návrhu byly prostory činžovního domu z 19. století, který od osmdesátých let minulého století neprošel rekonstrukcí. Bylo nutné tedy celý prostor kompletně rekonstruovat, zároveň navázat na atmosféru místa.
Hnědá sluší, i když je jí hodně
Bez výrazných dispozičních změn se podařilo prostor rozdělit na komfortní kuchyni a lokál, který se vypořádal s historicky danou dispozicí. Cílem bylo navrhnout dřevem obloženou „zašívárnu“, která evokuje propojení několika atmosfér: amerického bistra, lobby hotelu, nebo skautskou klubovnu.
Architekti pracovali s vrstvením materiálů a tematických odkazů. Pojítkem byla všudypřítomná hnědá barva v několika odstínech. Hněda se objevuje na mořeném soklu z masivního dřeva, obkladech stěn z mořených MDF desek, keramických obkladech toalet a natřeném lesklém stropě.
Jedním ze signifikantních prvků se také stala původní mramorová podlaha z 80. let, tzv. „tlačenka“, která byla citlivě repasována a doplněna. Dále byl použit nerez jako odkaz na estetiku 80. let a materiálové pojítko s otevřenou kuchyní.
Jak vidět a být viděn
Návštěvník vstupuje do podniku dvěma vstupy. Hlavní vstup je z nároží ulice Kamenická a Milady Horákové. Prostor je rozdělen do několik úseků a typů sezení. Vstupní část je tzv. na stojáka a obsahuje vyšší stolování a ikonický pult do výlohy. Vše plynule navazuje na úsek baru a otevřené kuchyně, která je viditelná z prostoru restaurace a Kamenické ulice.
Centrem bistra je pak hlavní prostor s výlohami do rušné ulice Milady Horákové. Tematicky a funkčně byly zvoleny na míru vyrobené ikonické lavice. Nabízí tak komfortní místo pro sezení dvojic i skupin. Všichni zákazníci mají v poměrně malém prostoru soukromí, výhled do rušné ulice, zároveň sami s jídlem lákají kolemjdoucí na pohodlné posezení do polstrovaných „kójí“, které mohou evokovat vlak.
Prostor obsahuje i klasické sezení u židlí. Jako zakončující prvek prostoru a optické zvětšení byla koncová pohledová stěna obložena zrcadlem. Posledním typem stolování jsou venkovní lavice, které lemují celé bistro v ulici Kamenická v letní sezoně.
Díky intenzivní spolupráci s investorem na zadání, provedení návrhu a jednotlivých detailech se podařilo realizovat komplexně pojatý interiér. Investor se svým týmem byl zároveň tvůrcem i jídelní nabídky, dochází tak ke kompaktnímu propojení interiéru a gastro nabídky, která nemá v Praze obdoby.
Co je vlastně Sandwich Rodeo?
Sandwich Rodeo je diner a bar, kde se pod jednou střechou pokoušejí zkrotit sendviče a další milované comfort food produkty od New Yorku po New Orleans. Výstižná nabídka naturálních vín, kraftových piv a koktejlů zase reprezentuje bar.
K obědu, svačině nebo večeři si můžete dát sendvič s pálivým smaženým kuřetem, hovězí toast s grilovanou cibulí, krevetovou rolku, bagetu s grilovaným boloňským salámem a sýrem anebo rybí polévku se zeleninou. Můžete dostat spoustu majonézy, tenké hranolky, ale i salát s kadeřávkem a citronovou zálivkou. Do budoucna chtějí nabídku rozšířit o víkendové snídaně.
Údaje o projektu
- Návrh: 0,5 Studio
- Autor: MgA. Vít Svoboda, MgA. Pavel Nový
- Spolupráce: Ing. arch. Tereza Říhová, Ing. arch. Jitka Mácová
- Plocha: 135 m2
- Adresa: Kamenická 602/24, Praha 7, Letná
Pár řádek na závěr…
Má cenu vymýšlet nové styly interiéru, nebo se spíše inspirovat těmi staršími, osvědčenými a používanými před desítkami let? To je otázka. Retro je retro, i když každému může připomínat něco jiného. Mladším ročníkům se vybavují 70. a 80. léta, zachycená třeba v amerických filmech.
Kožené či koženkové sedačky, chromované nohy pultů pro konzumaci občerstvení a dřevěné obložení však o něco starším návštěvníkům místo Ameriky připomenou starou Letnou, třeba bufet nad hotelem Belvedere (kousek pod novým Sandwich Rodeo) nebo nad Strossmayerovým náměstím. Nebo mléčný bar, který kdysi stával na třídě Dukelských hrdinů, případně Dietní jídelnu na rohu Strossmayeráku, naproti budově základní školy a kousek od kostela sv. Antonína.
Návrat do minulosti každý z nás může vnímat jinak. Výběr hnědé barvy je pro někoho možná překvapující, ale souzní s nabídkou jídla a působí mile, vlídně a útulně. Majitelé podniku se díky tomu nemusí bát, že jim provozovnu někdo přejmenuje na Rudý koutek (což byl místní název dříve zmíněného bufetu nad Strossmayerovým náměstím). Bylo to v době, kdy ulice Milady Horákové nesla název Obránců míru. Starousedlíci to vědí, Letenská parta se o tom třeba někde dočte.
Zdroj: Dům&Zahrada, 0,5 Studio. Foto: Jan Zima