Majitelé potřebovali nový domov pro čtyřčlennou rodinu. Toužili po dřevostavbě a měli jasno v tom, že chtějí, aby jejich budoucí dům byl postavený z masivních CLT panelů, tedy z ekologického, přesného a rozměrově stálého materiálu složeného z příčně lepených vrstev vysušeného masivního řeziva.
Obrátili se proto na firmu 3AE, která takové domy připravuje a staví, zda by jim doporučila architekta schopného pomocí této technologie navrhnout dům pro jejich trochu komplikovaný pozemek. Volba padla na Marka Pavlase, s nímž firmu pojí dlouhodobá spolupráce a brzy našel souznění i s klienty.
Shodný pohled
„Každé zadání a pozemek má svoje specifika. Pro architekta fungují jako limity a jsou dobré v tom, že ukazují cestu, kudy se vydat. Roli hraje orientace a výhledy, ale nejen to,“ přibližuje svůj přístup k tvorbě Marek Pavlas.
Tento pozemek měl jedno velké specifikum. Nejenže se nachází na konci obce s rozvolněnou zástavbou na úbočí kopce, leží nad ním pole a shora ho lemuje příjezdová cesta, která se kolem něj vine dolů do údolí k dalším domům, ale byla na něm již postavená základová deska nedokončené stavby předchozích majitelů.
„Vejít se s domem na stávající základy by znamenalo značnou úsporu času i peněz, přesto klienti netrvali na jejich využití za každou cenu,“ vzpomíná architekt. Nicméně když situaci zvážil se všemi aspekty posazení domu na pozemku, jeho svažitosti a tvaru, natočení k výhledům a světovým stranám, došel ke stejnému závěru jako předchozí architekt. „Rozdíl byl jen v tom, že původní návrh počítal s patrovým domem, zatímco současní majitelé chtěli přízemní, takže se nedalo plýtvat místem.“
Prozíravé přípravy
Ačkoli byla základová deska umístěna v nejvyšší a nejrovnější části pozemku poblíž horní příjezdové cesty, kde bylo i napojení na sítě, pole nad domem nenechalo architekta klidným a doporučil základovou desku navýšit, což se během nedlouhé doby ukázalo jako prozíravé řešení.
„Když bude intenzivně pršet, voda z pole začne stékat přes zahradu dolů do údolí a vzhledem k velikosti pole je nezbytné počítat s velkou masou, která kolem domu rychle projde. Proto mi přišlo vhodné ho o něco zvednout,“ líčí Marek Pavlas.
Tvář domu
Mimo stavební technologie majitelé pochopitelně požadovali kontakt s přírodou a rozdělení prostor na společné a soukromé. Navíc potřebovali oddělenou pracovnu, aby v případě potřeby mohla sloužit třeba jako pokoj pro hosty, a toužili po sedacím okně, což architekt ochotně splnil, protože má tento prvek velmi rád. Zbytek zařídily světové strany, výhledy a pozemek.
Dům má přibližně čtvercový půdorys, sedlovou střechu a působí, jako by ležel rovnoběžně s příjezdovou cestou, protože štítové stěny, které budově dávají pomyslnou tvář, jsou umístěny po stranách. Na jednu navazuje samostatný objekt garáže pro dvě auta, na druhou s výhledem k jihu do stromové aleje terasa s pergolou, která uvnitř přechází do obytné místnosti s kuchyní.
Bok domu s vchodem a vjezdem do garáže a příjezdovou cestu spojuje dlážděný chodník, respektive nájezd. Druhým bokem je dům natočen do údolí s krásným výhledem, proto tam směřují okna ložnice majitelů, pracovny a jednoho ze dvou dětských pokojů.
Moderně, v duchu tradice
Ačkoli má dům tradiční tvar, jeho podoba je ryze současná. Na střeše leží sice keramická krytina, ale plochá a soudobého vzezření. Štítová stěna u terasy působí symetricky, přestože ji tvoří dnešní prvky jako velké prosklené dveře do obytné místnosti uprostřed doplněné po stranách rohovými pásovými okny z kuchyně a ložnice majitelů.
Paralelu k tradici tvoří i barevnost. Neutrální, jednobarevnou, v tomto případě dřevěnou fasádu doplňují rámy oken ve výrazném odstínu. Majitelé s architektem zvolili světle modrou barvu a nechali ji opakovat na stěnách chodby v interiéru. „Současná architektura rezignuje na barvy, jako by srážely její hodnotu, což mi přijde škoda,“ vysvětluje Marek Pavlas, proč rád do svých návrhů přidává výrazné barvy. Podobné vysvětlení má i pro kulaté okénko do půdy v podkroví. „Funguje pro mě jako vizuální doplnění tvaru domu, už je to skoro jako můj podpis.“
Vše promyslet předem
Technologie CLT panelů má mimo jiné dvě specifika – funkční a vizuální. Z panelů se staví jen nosná konstrukce domu, případně stropy, a zbytek tvoří sádrokartonové příčky. Kresba dřeva se nechává viditelná z obou stran panelů, tudíž je snadno rozpoznatelná i v interiéru.
„Práce se systémem CLT panelů mě baví, připadá mi to jako hra se skládačkou, sice je to projekčně náročnější na přípravu, zvlášť pokud si člověk vymyslí takové konstrukční záludnosti jako rohová okna,“ směje se Marek Pavlas. „Ale zase se vše promyslí předem, připraví ve výrobě a na místě už jen relativně snadno sestaví dohromady.“
Navíc sádrokartonové příčky umožňují určité zásahy i v rámci hotového domu, protože někoho může od technologie odrazovat pocit, že po výrobě panelů už nepůjde dům měnit. Sádrokartonové příčky lze také opatřit běžnou výmalbou, takže interiér nemusí být přeplněný dřevem. „Považuji za důležité dodat, že do dřevostaveb vždy navrhuji řízené větrání s rekuperací, aby se v zimě v domě nehromadila vlhkost,“ uzavírá architekt.
Základní údaje o projektu
- Architekt a projektant: Marek Pavlas
- Dodavatel: 3AE
- Zastavěná plocha: 127 m2
- Užitná plocha: 127 m2
- Nosná konstrukce: dřevostavba, CLT panely
- Izolace: kontaktní
- Fasáda: dřevěná prkna
- Střecha: keramické tašky
- Okna: dřevěná
- Stínění: venkovní žaluzie
- Podlahy: dřevo, dlažba
- Vytápění: tepelné čerpadlo, krbová vložka, řízené větrání s rekuperací
| Autor Ing. arch. Marek Pavlas, Ph.D. | ||
|---|---|---|
| Absolvent Fakulty architektury ČVUT se ve svém ateliéru zaměřuje zejména na dřevostavby a udržitelnou architekturu. Architektonickým projektům interiérů, rodinných domů a občanských staveb se věnuje ve všech stupních projektové dokumentace, protože architekturu vnímá nejen jako práci, ale i jako poslání. Kromě vlastního ateliéru vyučuje na ČVUT budoucí architekty a založil také značku designových zahradních domků zejména pro děti Domky srdcem. | ||
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 9/2024.
Zdroje:
Související články
