Nezaměnitelný půvab České Kanady rozkládající se na jihu Česka u historické hranice Čech a Moravy a nedaleko od té rakouské láká výletníky i chalupáře. Krásnému dojmu ze zdejších vesnic prospívá i to, pokud majitelé nemovitostí propojí vlastní pozemek s atmosférou okolních luk, lesů a hornin, a zahrada se tak stane přirozenou součástí přírody.

To je ostatně filozofie pražského ateliéru Flera a jeho majitele Ferdinanda Lefflera, který si mimo jiné zakládá na udržitelnosti a laskavém přístupu k přírodě. Spolu s Kristýnou Vaverkovou navrhli projekt a venkovská zahrada u víkendové chalupy se po realizaci provedené ateliérem Za Mák proměnila v místo dokonale ladící s domem i okolní krajinou. Zároveň zachovává biodiverzitu a dbá na potřeby těch nejmenších místních živočichů.

Majitelé s dospělými dětmi už měli za sebou citlivou rekonstrukci domu, při níž architekt propojil jednoduché linie současné architektury s tradičním tvaroslovím venkovského stavení.

Majitelčinou vášní je rozrůstající se sbírka umění, která se neomezuje jen na interiér, ale proniká i do zahrady. Přestože majitel v chalupě vyrůstal, změnám se nijak nebránil a spolupráce probíhala k oboustranné spokojenosti. Tři měsíce trval projekt, další tři měsíce se budovalo, zahrada je na fotografiích zachycena dva roky po výsadbě.

Svažitý terén

Pozemek o velikosti zhruba 1 500 m² stoupá do mírného svahu, což mu dodává dynamiku a půvab. Zároveň vyžadoval citlivé propojení obou úrovní tak, aby se majitelé nezdržovali jen ve velkorysém prostoru pod pergolou v bezprostřední blízkosti domu, ale měli chuť užívat celý pozemek a kochat se jeho poetickými zákoutími.

Proto architekti dvě úrovně pozemku oddělili kamennou zídkou a propojili velkorysými dubovými schody. Celý projekt se jinak obešel bez velkých terénních úprav a dokonale využívá kouzlo pozemku, kterému rovinatý terén nemůže konkurovat.

Před zahradními tvůrci byly i další úkoly. Vypořádat se s výsadbou nešťastně zvolených stárnoucích smrků, které tu zůstaly po původních majitelích, vytvořit přístupovou cestu z materiálu odpovídajícího lokalitě a postavit kůlnu na kola. U venkovských stavení je obzvlášť těžké vymyslet další praktickou stavbu tak, aby vypadala dobře a nepůsobila v místě cize. Kůlnu proto projektovali maximálně nenápadně, se zelenou střechou a zvolili poctivé materiály ladící s původním plaňkovým plotem.

Zálivy lučního kvítí

„Plánování venkovských a krajinných zahrad vyžaduje precizní koncept a ukázněnost při jeho dodržování. I u venkovských zahrad často platí, že méně může být více. Je uměním vědět, kde s plánováním přestat a plochu zahrady už pozvolna předávat přiléhajícím loukám a lesům,“ píše o této zahradě Ferdinand Leffler ve své knize Zahrada je pro radost (Host Brno, 2023).

Přehledný pozemek vyloženě volal po dalších aktivitách, jako je klidné poležení v houpací síti, tiché meditační posezení, případně možnost setkat se s přáteli u ohně. Majitelé si tu tak mohou užít nerušené chvíle klidu i společenská setkání. Tvůrci zahradu rozdělili polopropustnou zelení a různé aktivity schovali do zálivů z lučního kvítí, keřů a stromů.

„Jsou to právě velké stromy, které zahradu dělají zahradou, a tak jsme na místo uschlých smrků vysadili mnoho druhově vhodnějších ovocných stromů a bříz,“ vysvětluje Ferdinand Leffler koncept, který ze zahrady udělal útulné pokračování okolní krajiny. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu DŮM&ZAHRADA.)

Chcete se o krásné zahradě dozvědět další informace?

  • Zavlažování zahrady a vodní prvky
  • Remízky a záhonky
  • Oblíbené květiny a rostliny, jejich barvy a kombinace
  • Umístění uměleckých děl v zahradě
  • Materiál pro spojovací cestičky
  • Využití stromů na pozemku zahrady

To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v květnovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 18. dubna 2024.
Zdroj: Jana Šulistová, Ferdinand Leffler, Dům&Zahrada

Související články