Naše známá rčení a přísloví určitě dobře znáte, však je také běžně používáme. Často však mají překvapivý původ, někdy sahají k legendám, jindy do středověku nebo k poválečným potravinovým balíčkům. Ověřte si vaše znalosti a zjistěte, zda patříte mezi všeználky, nebo jste, jak se říká, tak trochu v háji.
V dětství jsme mnozí často říkali, „jelito, kopyto, platí to“ a chtěli jsme tím říct: co se domluví, to fakt platí. Ale jak jelito souvisí s kopytem a proč by vůbec mělo platit? Správně jde o slovní spojení: „Je-li to kopyto, platí to“, což znamená: smlouva s čertem (kdo se upíše ďáblu krví, už to nezmění). Neméně zajímavý je také „čud“ (už jste v něm byli?), křen (dělali jste někomu křena?), případně lub (každý z nás má nebo měl něco za lubem) nebo třeba aroma peněz (peníze nesmrdí).
Kvíz: Nechovej se jako malej Jarda. Jak dobře znáte naše rčení a přísloví?
Už jste platili jako mourovatí?
Původ některých rčení, frází či přísloví se hůř vysvětluje, někdy se nabízí více možností. Což platí i pro „platit jako mourovatý“ (když vás něco přijde opravdu draho). Někdo odkazuje na mourovatou kočku, respektive mour (prach z uhlí). Jiný uvádí, že když se mouřenín neboli černoch chtěl vyplatit z otroctví, stálo ho to neskutečné množství peněz.
A třetí legenda se opírá o středověké epidemie moru. Původně se prý říkalo platit jako morovatý v případě, kdy morovatý znamenalo „podezření z morové nákazy". Takoví lidé se odváželi za město společně s mrtvými, tedy pokud se nevyplatili. Inu, korupce není jen moderní slovo.
