Když se řekne chmel, odborníkům a milovníkům piva se vybaví poloraný červeňák, patrně nejznámější odrůda chmele na světě. Na Žatecku se pěstuje staletí a významně zasáhl do vzhledu zdejšího území i města. Díky tomu se Žatec a krajina žateckého chmele dostaly v roce 2023 na Seznam světového dědictví UNESCO jako první chmelařská oblast na světě.

Česko světové

V době vlády Karla IV. patřil Žatec mezi nejvýznamnější královská města a tehdy se také začala psát jeho chmelařská historie – první písemná zmínka o pěstování chmele pochází z roku 1348.

Za zlatou éru takzvaného zeleného zlata se považuje 19. století, kdy se stalo ukazatelem kvality pro evropský trh. Právě kvůli pěstování a zpracování chmelu se v té době výrazně proměnilo jižní předměstí Žatce. Společně s historickým centrem tato část i s okolní krajinou s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník patří do světového kulturního dědictví.

Na venkově

Pěstování a zpracování chmele na Žatecku ovlivnilo vše – dopravní cesty, výstavbu objektů i životy lidí. Krajina je dodnes protkaná chmelnicemi s typickým mřížovím ze sloupů a drátů, ale zelené zlato zasáhlo i do architektury venkovských stavení.

Pro ně byly charakteristické střechy s velkými otvory, aby se chmel snáz dopravil na půdu, sušení podporovaly větrací vikýře tvaru volského oka. Chmel je sice lehký, ale najednou se muselo rychle usušit mnoho hlávek, což vyžadovalo rozlehlý skladovací prostor, optimálně provětrávaný a zastíněný.

Součástí historie pěstování chmele je i původně barokní zámek Stekník, v 18. století přestavěný v rokokovém slohu, který patří k nejvýznamnějším rokokovým stavbám u nás. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu.)

Chcete si o Žatci přečíst více informací?

  • Propojení objektů pro zpracování chmele
  • Vzhled města a les komínů
  • Síření chmele jako jeho konzervace
  • Chrám chmele a piva

To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v únorovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 16. ledna 2025.

Související články