Nic není tak frustrující, jako když věnujete spoustu času a péče semínkům a místo krásných sazeniček se dočkáte jen slabých a vytáhlých chudáčků. Takové budou po přesazení na záhony potřebovat mnohem více času, aby se ujaly, a úroda se díky tomu může o několik týdnů zpozdit. Bohužel i ti nejzkušenější zahrádkáři občas dělají školácké chyby při zakládání semen.
Na vině je často jen přílišné nadšení z toho, že se můžu věnovat tomu, co miluju. Vyseji najednou všechna semínka, co doma najdu. Teprve pak si uvědomím, že na některé druhy je příliš brzy. Semena klíčí, zdravé rostliny začnou růst, ale pak se jim nedostává světla, vytahují se a každým dnem jsou tenčí, vyšší... a slabší.
Nebo možná patříte k těm, kterým semena vůbec nevzejdou. Věřte, že pro to existuje dlouhý seznam důvodů. Dobrou zprávou je, že většině chyb se můžete s trochou znalostí vyhnout. Níže najdete nejčastější problémy a jejich řešení.
Příliš časný výsev
Nadšením z toho, že se konečně můžeme pustit do smysluplné práce, často na parapet už v únoru vysejeme celou zeleninovou zahrádku. Problém je samozřejmě v načasování.
Některá semena klíčí velmi rychle, jiná si dávají na čas. K těm nejpomalejším patří třeba celer, který lze vysévat již v lednu. Také papriky klíčí několik týdnů a jejich ideální čas nastává v únoru, nejpozději začátkem března. Naopak cukety či okurky patří ke sprinterům, takže ty počkají až do dubna. Říká se, že rajská jablíčka by se měla dát klíčit na Josefa.
Všechnu teplomilnou zeleninu budeme dávat ven až po zmrzlých mužích a v této době by měly být sazeničky dostatečně silné a velké, aby se dobře ujaly a přesazení zvládly. Tím, že je vysejete příliš brzy, je paradoxně oslabíte, protože budou bojovat s nedostatkem světla a zbytečně se vytáhnou a zeslábnou.
Jak na vytáhlé sazenice - tipy a triky, přesazování sazenic
Výsev prošlých semen
Nejjednodušší způsob, jak zjistit, zda semena vyklíčí, je tento jednoduchý trik. Nasypte je na vlhkou papírovou utěrku a počkejte, až pustí klíčky. Tak budete sít pouze ta semínka, která jsou živá, a nestane se, že květináčky za oknem zůstanou prázdné.
Tím, že budou semínka několik dní v trvale vlhkém prostředí, lépe se ujmou. Navíc si ušetříte nepořádek, pokud zjistíte, že semena nejsou životaschopná.
Načtěte si pokyny na obalu
Před výsevem je opravdu zásadní přečíst si informace o semenech uvedené na obale. Dozvíte se, kdy je pro danou odrůdu ideální čas výsevu a kdy začnou plodit. Také zjistíte, jak silnou vrstvou půdy semena zakrýt. Některá totiž klíčí pouze na světle. Například semena hlávkového salátu lépe vzejdou v chladné půdě, a proto je nedávejte na topení. Některým semenům vůbec nedělá dobře předpěstování a rychlejší úrody se dočkáte, když je dáte v pravý čas do volné půdy.
Použití nevhodného výsevního substrátu
Toto je další velmi častá chyba. Někteří lidé předpokládají, že lze použít půdu ze zahrady. Jenže tato zemina může obsahovat škůdce a choroby, navíc je příliš těžká a obecně by se vůbec neměla do květináčů používat ani při běžném pěstování.
Pro výsevy je nejvhodnější subsrát, který neobsahuje téměř žádné živiny, protože rostliny tak vytvoří lepší kořenový systém. Nezapomeňte, že je budete brzy po tom, co vzejdou, přesazovat, a to pak použijete už vyhnojený substrát.
Někdo rád používá půdu z krtinců, která pochází z hlubších vrstev půdy, a tak neobsahuje moc živin. Navíc je krásně provzdušněná a načechraná. Můžete to zkusit.
Nedostatek světla
Vytáhlé sazenice jsou důsledkem nedostatečného osvětlení. Chudáčci se ze všech sil natahují, aby získali více světla. Mladé rostlinky zeleniny potřebují 12–18 hodin světla. A to jim při nejlepší vůli na parapetu nezajistíme, protože v tuto dobu slunce svítí jen kolem deseti hodin. Nejlepším řešením je pomáhat sazeničkám umělým osvětlením. Pěstební LED světla bývají vybavena programovatelnými časovači, takže se o ně nemusíte starat a vaše rostlinky budou spokojené a silné.
