Obvykle začínají příběhy rodinných domů tak, že investoři osloví architekta, ale v tomto případě to bylo naopak. Iniciativa totiž vzešla od architekta Jakuba Chocholy. Ten svým kamarádům jako svatební dar věnoval hrubý návrh domu s tím, že do detailu ho vyladí ve chvíli, kdy bude jasné, na jakém pozemku bude dům stát, aby mohl projekt reagovat na klady a zápory místa.
Výběr pozemku
Kritéria výběru pozemku se obecně liší, někdo upřednostňuje hustou zástavbu, jiný samotu a je tu samozřejmě vždycky rozhodující faktor v podobě ceny. „Pozemek jsme vybírali také podle celkové kvality dané lokality,“ vzpomíná Jakub Chochola a upřesňuje: „Myslím tím veřejnou vybavenost, třeba dostupnost školy, obchodů, restaurací, dopravní obslužnost, ale i emocionální faktory typu přátelští sousedé v ulici a celkový pocit z daného místa.“
Volba nakonec padla na suchdolskou stráň. Na vybraném pozemku na poměrně hustě zastavěném svahu totiž stál domek v dezolátním stavu, který bylo nejprve třeba zbourat.
Překonat komplikace
Suchdol je svázaná nejrůznějšími regulativy, které komplikovaly stavební řízení. „Povolovaly se celkem čtyři výjimky, což jen dokládá složitost stávajícího stavebního zákona,“ objasňuje architekt. „My jsme chtěli pouze postavit dům, který bude zapadat do svého okolí a bude na pozemku usazený podle stejných principů jako okolní stavby. Povolovací proces byl rozdělen na demoliční výměr, územní řízení, povolení výjimek a stavební řízení. Celé to trvalo cca 6 měsíců,“ dodává.
Kromě legislativních zádrhelů museli investoři řešit i další záležitosti spojené s pozemkem. Výstavba uprostřed obce bývá komplikovaná a tady tomu nebylo jinak. Příjezdová komunikace neumožňovala přísun mixu betonu, ale vyplatila se sázka na dobré sousedské vztahy, protože beton nakonec přijížděl přes pozemek laskavého souseda.
Kvůli garáži bylo třeba ve spolupráci s dopravním inspektorátem přemístit sloup veřejného osvětlení a přidat zrcadlo. „Tyto komplikace ale určitě stojí za to překonat, protože v již existujících obcích se starší zástavbou je všechno, co v satelitní výstavbě drasticky chybí, počínaje restauracemi a ukotvenými sousedskými vztahy konče,“ říká architekt.
Zakopaná garáž
Aby okolo domu mohla na relativně malém pozemku vzniknout zahrada, navrhl Jakub Chochola zakopat garáž do země a zahradu zbudovat na střeše. „Bez zakopání garáže a vybudování opěrné stěny by dům neměl využitelnou zahradu prakticky žádnou.“
Taková terénní úprava samozřejmě zvýšila náklady, ale překvapivě ne razantně, což architekt vysvětluje: „Jakákoliv stavba pod terénem je samozřejmě dražší než nadzemní, ale tady nebyla jiná možnost. Vzhledem k tomu, že je garáž v docela prudkém svahu zakopaná pouze ze dvou stran, navýšení nebylo zásadní. Samotná opěrka stála okolo 150 tisíc. A vznikla tím rovná, daleko lépe využitelná zahrada o ploše přes 200 m2.“
Na otázku, zda je tento finanční odhad univerzálně platný, architekt odpovídá: „Záleží na únosnosti zeminy, garáž se dělala do svahu, takže výkop nebyl tak hluboký, jak se může teď zdát. Ale i tak to bylo zhruba 2,5 m v nejvyšším bodě u domu. Kdyby se zemina sypala, musela by se zapažit, a to by proces prodražilo, což zde naštěstí nebylo nutné.“
Garáž není zateplená, monolitická betonáž byla dražší, ale nemusela se už povrchově nijak ošetřovat a nebylo nutné ji složitě izolovat proti vodě. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu DŮM&ZAHRADA.)
Zajímá vás stavba v Suchdole a chcete se dozvědět další informace?
- Jak vznikala stavba od základů po krov
- Stropy, střecha, materiály omítek a obkladů
- Pergola se zastřešením
- Rozmístění pokojů a vybavení interiéru
- Práce pro přátele a kamarády je výhodou
- Další údaje k autorovi a projektu
To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v dubnovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 21. března 2024.
Zdroj: Dům&Zahrada
Související články
