Stručný souhrn z článku
- Vila Stiassni v Brně, postavená v letech 1927-1929, byla domovem rodiny Stiassni po dobu devíti let.
- Navržená Ernstem Wiesnerem, nabízí prvorepublikový komfort s rozlehlou zahradou a luxusními interiéry.
- Vila, příklad purismu, má jednoduchý exteriér, ale vnitřní prostory jsou bohatě zdobené ve stylu historismu.
Tento souhrn byl vytvořen pomocí AI a je kontrolován redakcí.
Výjimečná vila byla postavená v Brně-Pisárkách v letech 1927 až 1929 podle návrhu architekta Ernsta Wiesnera, jehož meziválečná tvorba zásadně ovlivnila tvář města. S rodinou se seznámil při stavbě brněnského paláce Morava, kterou iniciovala Hermine Stiassni.
Prvorepublikový komfort
Manželé Alfred a Hermine Stiassni patřili k místní podnikatelské smetánce a své postavení patrně chtěli potvrdit velkolepým rodinným domem. Zastavěná plocha zabírá kolem 900 m2, přitom sloužila třem osobám. V sezoně rodina zaměstnávala asi třicet zahradníků, zahrada se rozkládá na ploše více než 3,5 hektaru. Obří dvoupodlažní objekt je podsklepený, využívala se dokonce i střecha. Každý člen rodiny měl k dispozici minimálně tři místnosti, ve vile se dále nacházejí čtyři koupelny. Zkrátka nadstandardní prvorepublikový komfort.
Bez zbytečné zdobnosti
Vila zasazená ve svahu má půdorys v podobě písmena L, což je pro architektovu tvorbu typické. Delší trakt je soukromý, kratší sloužil provozu domu a současně tvořil zázemí pro personál. Obě části se však prakticky spojily tak, že soukromí rodiny zůstalo zachované, čemuž napomáhala také dvě schodiště. Perfektní plánování dispozice bylo dalším Wiesnerovým plusem.
Kdybyste pozorovali objekt ze zahrady, patrně byste ho zařadili do funkcionalismu, přesto je trefnější termín purismus. Architekt Wiesner použil čisté řešení bez zbytečné zdobnosti. Přízemí domu navazuje na zahradu prostornými terasami a lodžií, která v létě fungovala jako další jídelna. Ani zahrada nebyla na svou dobu obyčejná, rodina v ní využívala bazén nebo tenisový kurt a také zde byly stáje pro několik koní.
Na vile zaujme vystupující kazetová římsa a kamenný sokl, ostění oken z pískovce, vstup je řešený z travertinu. Okna doplňují výklopné dřevěné žaluzie a výsuvné markýzy.
Uvnitř jiná než venku
Jakmile ale vstoupíte dovnitř, překvapí vás kontrast s exteriérem. S jednoduše řešenou architekturou nejdou dohromady zámecky laděné interiéry. Použila se štuková výzdoba, mramorové krby, dřevěné obložení a historizující nábytek. V tomto ohledu se investoři a architekt neshodli, strohé linie purismu Hermine nechtěla mít i uvnitř, proto manželé pro realizaci interiérů oslovili vídeňského designéra nábytku a obchodníka se starožitnostmi Franze Wilferta.
V přízemí se nachází jídelna a společenská část včetně pánského a dámského salonku, v patře soukromá. Každý člen rodiny měl k dispozici svůj pokoj, koupelnu a samostatnou šatnu, dcera Zuzanka ještě navíc pokoj na hraní.
Největší šatna nepatřila překvapivě paní domu, ale jejímu manželovi. Mimo jiné tu zaujme použité dřevo – uvnitř je mahagon, pohledově se použil patrně pomerančovník, což je efektní i praktické, obě dřeviny odpuzují moly.
Příběh pokračuje
Židovská rodina v pohnutých předválečných časech rychle vytušila nebezpečí a doslova ze dne na den odešla do zahraničí. Objekt pak obývali Němci i Rakušané, v roce 1945 pár dnů Rusové. Éru takzvaně vládní vily, která sloužila jako nerušené zázemí pro politiky a jejich hosty, odstartoval několikadenní pobyt prezidenta Edvarda Beneše v květnu 1945.
Dnes je vila Stiassni přístupná veřejnosti. Přijeďte se sem podívat, její architektura i příběh majitelů by vydaly na několik románů. Není divu, že ji často vyhledávají rovněž filmaři.
| Tento seriál pro vás připravujeme ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Chcete se o jednotlivých objektech dozvědět více? Pusťte si podcasty, které jsou jim věnované. Najdete je na www.npu.cz nebo na podcastových kanálech pod názvem PodCastle NPÚ. | ||
|---|---|---|
Příště: Müllerova vila
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 7/2023.
Zdroj: Dům&Zahrada, npu.cz
