Snížení energetické náročnosti budov je součástí strategie Evropské unie. Podle směrnice z roku 2023 o energetické náročnosti budov nemovitosti zodpovídají za 40 % konečné spotřeby energie v EU a 36 % jejich emisí skleníkových plynů souvisí s energetikou. Směrnice uvádí, že až 75 % budov v Unii je stále energeticky neefektivních, jelikož jejich největším zdrojem tepla jsou fosilní paliva – především zemní plyn.

Cílem EU je snižovat spotřebu energie a zároveň čím dál více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Evropská komise navíc plánuje do roku 2030 alespoň zdvojnásobit roční míru obnovy budov a podpořit hloubkovou obnovu u více než 35 milionů budov, což vytvoří až 160 000 pracovních míst ve stavebním odvětví. 

Začít malými krůčky... 

Snižování nákladů probíhá spojením řady menších kroků, nákupem úsporných LED žárovek, výměnou starých spotřebičů za nové nebo lepším těsněním oken. O něco nákladnější je potom tepelná izolace zdí, střech, podlah, či investice do nového tepelného čerpadla.

Počáteční náklady ale zanedlouho převáží dlouhodobé přínosy, a to nejen ve formě snížených nákladů, ale také v celkovém zhodnocení nemovitosti. „Řádově se našim klientům podařilo ušetřit miliony korun na energiích, a to především díky instalaci tepelných čerpadel, fotovoltaiky, inteligentního řízení budov a optimalizaci nastavení jejich provozu,“ říká Ondřej Pěnička, ředitel facility managementu společnosti M2C.

Elektřina je zásadní pro provoz výroben v mnoha firmách. Mezi ně patří i společnost DITON, výrobce betonových výrobků pro venkovní architekturu. „Vyměnili jsme všechna osvětlení na výrobních závodech za LED technologie, zateplujeme administrativní budovy, u vysokozdvižných vozíků se postupně přesouváme na LPG, v některých provozech přecházíme na elektrický pohon. Nyní dokončujeme stavbu fotovoltaických elektráren,“ vyjmenovává Pavel Ourada, jednatel společnosti DITON.

Energetické úspory v kamenném domě pod Řípem

Zdroj: Youtube

Solární elektrárna jako klíč k energetické soběstačnosti

Pomocí fotovoltaiky se nemovitost stává energeticky nezávislejší. Příkladem může být výrobce betonových střešních krytin Betonpres. Firma si nechala instalovat solární panely na střechu výrobní haly už před dvěma lety.

Spíše si nyní pohráváme s myšlenkou, jak rozumně solární elektrárnu rozšířit, abychom v budoucnu pokryli spotřebu energie maximální možnou měrou slunečními paprsky,“ říká Miroslav Ponec, výrobní ředitel společnosti Betonpres. Firma už od roku 2010 staví rozvoj na úsporných technologiích.

Investice do úspor

Tepelné zdroje ve formě geotermálních vrtů a tepelných čerpadel, výstavba velmi úsporných budov včetně výrobních hal v pasivním standardu nebo investice do úspor ve spotřebě vstupních materiálů a snížení tvorby odpadních materiálů. Jedna z nejlepších investic v poslední době byl dvojitý servo nůž, díky kterému se vrací velká část čerstvé betonové směsi zpět do výrobního okruhu,“ vypočítává Miroslav Ponec.

Dodává ale, že je stále třeba technologický pokrok, aby byly solární technologie dostupné pro široké spektrum nových výrobků: „Je třeba dořešit některá slabá místa, aby se při aplikaci ve výrobcích příliš nesnižovala účinnost, a přitom se zachovala bezpečnost z požárního hlediska.“

Přihlášení

My si vás zapamatujeme a můžete číst Dumazahrada.cz bez omezení.
Ještě nemáte účet? Registrujte se
Odemknout anketu
warning_fill
Hlasovat v anketě mohou jen přihlášení uživatelé.

Přemýšlíte o využití dotace na modernizaci bydlení?

Ano, dotace letos využijeme. 19 %
Ne, dotace jsme už využili. 23 %
Na dotace nedosáhneme. 23 %
Dotace nechceme, současný stav našeho domu nám vyhovuje. 35 %

Systém rekuperace tepla dokáže obnovit až 95 % tepelné energie

Emise odnášejí velké množství tepelné energie, která by se dala ještě využít. Systém zpětného získávání tepla snižuje spotřebu energií a zároveň také emise CO2. Návratnost investice se odhaduje na jeden rok, v závislosti na cenách energií. Čím jsou ceny energií vyšší, tím se doba návratnosti snižuje.

Ztráta energie ze spalin anebo jiného tepelného procesu je běžně okolo 15 až 20 %. Se systémem zpětného získávání tepla může být obnoveno až 95 % tepla. Jinými slovy, existuje tu potenciál snížení spotřeby paliva o 12 až 16 % a redukce emisí CO2,“ říká Pavel Ulrich ze společnosti Almeva, která se zabývá komínovými systémy a zpětným získáváním tepla.

Související články