Vila patřila ženě s netradičním jménem – Rudolfě Paříkové. Krásnou budovu v neoklasicistním stylu na výškově členěném pozemku u Berounky o celkové výměře 5 000 m2 dostala začátkem minulého století k narozeninám od manžela Antonína – továrníka a jednoho ze zakladatelů firmy Triola.
Paříkovi tu přežili i převrat v roce 1948, kdy se do vily sestěhovali ostatní členové širší rodiny, ale jako většina někdejších „vykořisťovatelů“ v roce 1962 dům „darovali“ státu. Zůstala jim jen část spodní zahrady a ostrov v Berounce, kde si vybudovali chatičky, a ve volných chvílích se tak vraceli do blízkosti původního domova.
Fandové architektury
Vzhledem k tomu, že stavba nebyla památkově chráněná, vile hrozil osud jiných zchátralých domů. Půjde k zemi a na pozemku vyroste moderní stavba. Kdo by se s pracnou záchranou mořil? Naštěstí se našli fandové staré architektury a trpělivě dva roky čekali, komu ze zájemců o restituovaný majetek dá velká skupina spoluvlastníků přednost. Naštěstí zvítězila myšlenka vrátit půvabné budově zašlou slávu a dům s pozemkem koupila advokátka Olga Humlová a její anglický partner.
Jezírku s lekníny vévodí původní socha vodníka. Společnost mu dělají žáby dovezené z Itálie, ty původní se „ztratily“. Domácí flat coated retrívr se k zahradě chová ohleduplně
Záchranu domu včetně citlivých přístaveb v letech 2006 až 2008 skvěle navrhli architekti Pavel Hnilička a Ondřej Císler a zrealizovala stavební firma Reno. S interiérem pomohl Tomáš Štajnc a majitelé ho postupně vybavovali nábytkem, částečně dobovým, který nakupovali všude možně po Evropě. V roce 2008 se do vily nastěhovali a rok poté se za pomoci zahradní architektky Terezy Mácové pustili do obnovy zahrady.
Z koníčka profese
Teprve při přestavbě vila konečně dostala jméno, což bývalo za první republiky zvykem. Po dlouhých debatách vyhrálo jméno první majitelky. I když za pozornost by stála samotná vila (té se jí dostává ve velké míře zejména od filmařů), rozsáhlá a špičkově udržovaná zahrada nabízí inspiraci na každém kroku i majitelům menších pozemků.
Proto ji majitelka pravidelně přihlašuje do Víkendu otevřených zahrad a sama provází zájemce s odborným výkladem. Patří totiž k šťastným lidem, jejichž koníček přerostl v profesi. Vedle výkonu advokátní praxe je majitelkou černošické zahradnické společnosti Gardeo a její vyprávění o zahradě prozrazuje hlubokou znalost oboru. Rostliny v přední části pozemku jsou označeny jako v botanické zahradě.
Sbírka nevšedních růží
Poté, co návštěvník projde brankou porostlou růžově kvetoucí popínavou růží do prostoru ve stylu anglických zámeckých zahrad, je mu jasné, že se octl v nevšedním prostoru, který by bez péče zahradníka na plný úvazek neměl šanci vypadat tak reprezentativně.
Vile by možná více sedělo jméno Růženka. Růže totiž návštěvníky vítají hned u branky a zahrada nabízí desítky vzácných druhů
Pokud se vám povede zahradu navštívit v době, kdy ještě kvetou četné druhy pivoněk pod vzrostlými původními ořešáky a už se k nim přidávají atraktivní kultivary růží, nebude se vám chtít nádhernou směs zrakových a čichových vjemů opustit. Ovšem i do této poezie chladně zavane realita. Nejen ořechy po letošní dubnové změně teplot z letních do mrazu ošklivě pomrzly. Také pečlivě stříhané nízké buxusy vypadají jako po náletu zavíječe.
„Při tvorbě nových zahrad bude potřeba volit jiné druhy, než na které jsme zvyklí,“ varuje majitelka, která na dané téma přednáší. „Třeba s rododendrony může být kvůli klimatické změně v našich zahradách konec. Rostliny s kožnatými listy totiž potřebují hodně vody a berou si ji také ze vzduchu, kde však za dlouhých letních veder žádná není. Máme sice umělou závlahu, ale to nestačí.“ V zahradách bez závlahového systému je tak nutné vybírat spíše sortiment prérijních a suchomilných rostlin.
Anglický golf
Střední obdélníkové ploše lemované růžemi v ohrádkách z buxusů dominují dva velké geometricky stříhané exempláře jalovců, z nichž levý je pamětníkem staré slávy zdejší vily. Dokonale udržovaný trávník setý ze speciální anglické směsi slouží majitelům k anglické hře Clock golf. Stejně jako hodiny má dvanáct stanovišť s jamkou uprostřed a vyhrává ten, kdo dostane míček do jamky s nejmenším počtem úderů po zahrání ze všech dvanácti čísel.
Idylické posezení pod schody zdobí citronovník, který při přezimování plní skleník opojnou vůní květů. I pařížské kopretiny přečkají zimu ve skleníku
K domu se prochází dvěma loubími porostlými plaménky a růžemi, mezi nimiž leží jezírko s lekníny, soškami žab a sochou vodníka z dílny Karla Nováka, která zdobila řadu prvorepublikových zahrad. Mimo jiné je k vidění třeba v Umělecké zahradě v Nuslích nebo v Letohrádku sv. Vojtěcha v Počátkách.
Bylinky a skleník
Po levé straně vily u plotu skvěle prosperuje bylinková zahrádka a u domu stojí skleník dovezený z Anglie. Majitelé v něm předpěstovávají sazenice letniček a užitkových rostlin a vnitřní stěnu porůstá vinná réva. V květnu při fotografování zahrady na ní byly velké bohaté hrozny.
Velký fíkovník vedle skleníku je neuvěřitelně plodný. „U nás už fíky nikdo nechce, když je nabízím dceři, ptá se, zda bych radši neměla jablko,“ směje se majitelka.
Růže rostou v ohrádkách z buxusů, vpravo pod ořešákem je podepřený silný kmen prastarého šeříku
Spodní část zahrady pod terasou opět zdobí několik geometricky tvarovaných původních buxusů zachráněných radikálním prořezem. Mezi nimi je obdélníkové jezírko s vodotryskem a nechybí ani bazén, jehož teplotu udržuje lamelová fólie.
Garáž po levé straně pozemku je obrostlá popínavými exempláři růží. Jedna z nejzajímavějších, s okvětními plátky s nádechem došeda, se pne po dalším loubí vedoucím do spodního ovocného sadu. Tento kultivar nazvaný ’Aschermittwoch’ (Popeleční středa) je bohužel náchylný k chorobám listů. Jako řada zdejších anglických a historických růží kvete jen jednou za sezonu, ale podívaná na nevšední květy růží v odstínu popel stojí za to.
Nad hladinou
Po schodech scházíme o několik metrů níž kolem záhonu s různými odrůdami host, na jejichž dekorativní listy mají pro změnu spadeno slimáci. Pod zdí je další anglický skleník. Stejně jako ten u domu má samovolné otevírání, které funguje na principu roztažení a stažení vosku v reakci na teplotu. Mimo jiné v něm roste broskvoň. „To je jediná možnost, jak v dnešní době vyzrát na jarní mrazy,“ prozrazuje majitelka. Opylovače tu musí nahradit štěteček, ale díky tomu je v polovině května na větvích 24 nadějných plodů.
Olga Humlová ukazuje, kam sahala povodeň v roce 2013: „Naši předkové nebyli žádní hlupáci, věděli, co voda umí, a nestavěli domy přímo u řeky. Vila je metry nad hladinou Berounky a ani v roce 2002 tam voda zdaleka nedosáhla. Tehdy jsme tu ještě nebyli, ale v roce 2013 celá spodní zahrada a ostrov zmizely pod vodou.“ I současní majitelé prokázali dobrý instinkt, když bazén umístili na vyvýšenou část zahrady.
Sad u Berounky
Spodní pozemek je porostlý luční travní směsí, kterou vedou jen průchozí vysekané cesty. Jinak se seče dvakrát ročně na seno pro stádo masného plemene ovcí spásajících část pozemku na ostrově. Na porážku přichází řezník, dalšího zpracování se ujme majitel, který má jako lovec s bouráním masa velké zkušenosti.
Na louce je vysázena řada ovocných stromů včetně netradičních druhů. U břehu stojí loděnice, odkud lze vyrážet na romantické plavby po Berounce. Malá vrátka v plotu vedou na pěšinku kolem řeky, kudy se majitelé vydávají na dlouhé procházky s rodinným flat coated retrívrem.
Prohlídka pokračuje po můstku se schody přizpůsobenými k přejíždění zahradní techniky na ostrov uprostřed řeky. K plotu pastviny v levé části přiběhne stádo zvědavých ovcí. Druhá, uvolněně působící část se spoustou stromů hostí několik dřevěných chatek bývalých majitelů, jedna z nich patří těm současným. I v této méně formální části je vidět, že se o ni stará žena, která přírodě a rostlinám rozumí.
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 8/2024.
Sledujte nás v Google Zprávách