O prospěšnosti pohybu každý den se píše stále dokola, ale cvičit pozdě večer není rozumné. Naopak otevřít si knížku a ponořit se do příběhu vám bude svědčit minimálně 5x. Čtení před spaním odvádí pozornost od běžných starostí, eliminuje stres, posiluje spánek. A rovněž podporuje kognitivní schopnosti (bojuje proti demenci) a ještě prodlužuje život. Ale aby to opravdu fungovalo, je třeba začít se čtením co nejdříve a nečekat až na důchod.

Eva Žůrková | Dva vitální senioři ukazují, jak jednoduché hry a hlavolamy udržují mysl bystrou. Společně čtou, navlékají nit, řeší hádanky a dokazují, že zábava a trénink mozku jdou ruku v ruce v každém věku.

Trénink mozku zadarmo

Mozek není jednou provždy daný, naopak se mění celý život až do zralého věku v reakci na učení, zkušenosti, prostředí nebo poškození. Podpořit jeho neuroplasticitu (schopnost vytvářet nová nervová spojení nebo optimalizovat ta stávající a přizpůsobovat se) dokáže řada aktivit, včetně čtení knih během večerních hodin. To se děje proto, že různé oblasti mozku spolupracují na zpracování čteného obsahu – prakticky jde o skutečný trénink pro „šedé buňky mozkové“, jak říká nejslavnější detektiv světa.

Neuroplasticitu si můžete představit jako trávník, v němž chcete vyšlapat novou cestičku. Třeba si z nějakého důvodu musíte čistit zuby levou rukou, přitom jste celý život drželi zubní kartáček v té pravé. Sami jistě víte, že to jde. Podstatné však je danou činnost stále opakovat a v tom je i kouzlo každodenního večerního čtení.

Čtení prodlužuje život

Kroutíte nesouhlasně hlavou při představě, že by čtení knih mohlo prodloužit život? A přitom je to pravda, jak potvrdila studie odborníků z Yale School of Public Health.

Trvala 12 let a prakticky zkoumala lidi ve věku 50 a více let. Odborníci došli ke zjištění, že ti, kdo pravidelně čtou knihy, žili v průměru o 23 měsíců déle než „nečtenáři“. Jak je to možné? Důvodem jsou podle studie patrně sociálně-emoční účinky. Právě sociální kontakt je ve zralém a pokročilém věku velice důležitý, a když chybí ten skutečný, trénovat interakci s druhými, emoce a vztahy lze právě čtením, přestože jste sami.

Čtením proti demenci

Žít déle je jedna věc a dožít se co nejvyššího věku v co nejlepším zdraví druhá. Právě pravidelné čtení funguje jako ochrana kognitivních funkcí (tedy například paměti, koncentrace, pozornosti, řeči, schopnosti pochopit informace atd.). Jasně, když stárneme, všechno se zpomaluje a hůř funguje, ale právě díky čtení se kognitivní funkce zhoršují pomalejším tempem, než kdybychom vůbec knihy nečetli.

A co je na tom nejlepší?

Kdo je celý život mentálně aktivní (a být mentálně aktivní mj. znamená také pravidelně číst), vytváří si tzv. kognitivní rezervu, tedy schopnost mozku kompenzovat poškození nebo změny související s přibývajícími léty. Čtení pomáhá udržovat nervová spojení aktivní, stimulovat průtok krve a přispívat k celkovému zdraví mozku. Studie ukazují, že čtenáři s menší pravděpodobností trpí Alzheimerovou chorobou či stařeckou demencí. A když už některá z demencí přijde, čtení pomáhá mozku fungovat lépe i za těchto ztížených podmínek.

Další výhody pravidelného čtení

  • Podpora empatie, porozumění prostřednictvím příběhů, které nám umožňují představit si, jak žijí a co cítí lidé s odlišnou identitou a zkušenostmi.
  • Lepší analytické myšlení se dnes velice hodí, rozeznat skutečné informace od falešných je kvůli používání umělé inteligence mnohdy fuška.
  • Relaxační účinky, snížení stresu, zlepšení kvality spánku, to ocení jistě každý.

Kolik minut denně číst

Vyplatí se vyhradit si před spaním 10 až 30 minut na čtení nejlépe knih pro celkové zdraví mozku. Odborníci ale upozorňují, že pravidelnost (ideálně každý den) je důležitější než samotná délka čtení. Vybírejte si taková témata a příběhy, které ve vás dostatečně vzbudí zájem, ale nebudou vaši mysl před spaním extrémně zatěžovat.

Související články