Dveře a okna jsou nesporně důležitým prvkem v architektonickém pojetí domu. Vdechují stavbě tvář a také vypovídají o vkusu majitelů objektu. Dokonce i garážová vrata nabízejí designové možnosti například díky sladění barev s fasádou. U moderní architektury se v posledních letech výrazně zvyšuje podíl prosklených ploch v obálkách domů. Umožňují to pokrokové technologie výroby oken i neméně zajímavé možnosti zasklení.
Hlídači tepelné pohody
Otázka tepelněizolačních vlastností je asi nejsledovanějším ukazatelem při výběru výplní stavebních otvorů. Dobře zvolená okna a dveře totiž přinesou nemalé úspory energie při provozu domu, ale také mohou být zbytečně drahou koupí, která vaši energetickou bilanci nevylepší. To je případ mnoha polovičatých či amatérsky pojatých rekonstrukcí. Koupě drahého okna při špatném či chybějícím zateplení obálky domu je čistá ekonomická ztráta – dalo by se říci peníze vyhozené oknem.
Instinkt velí vybrat to nejlepší. Co to ale v případě oken znamená? Nejdražší? Konstrukčně nejmodernější? Z nejdražšího materiálu? To by asi bylo příliš jednoduché. Podobně jako tradicionalistický názor, že ideální jsou nejjednodušší dřevěná okna. Měli je prarodiče a jak jim bylo dobře! To už ale dávno neplatí.
Výběr oken byste měli podřídit dvěma základním parametrům: kvalitě okna (posuzovaného jako celek) a prostředí, do kterého je chcete zasadit. Především byste měli vzít v potaz tepelné ztráty domu, respektive tepelnou propustnost obvodového pláště.
Okno o dvě třídy lepší je zbytečnou investicí. Pokud nemáte zateplenou fasádu a zateplovat nehodláte, nemá cenu kupovat okna, která by se součinitelem prostupu tepla hodila například do pasivního domu.
Pod povrchem
Kvalita oken je na první pohled skrytá v profilu a konstrukci. Důležité je podívat se pod povrch a zajímat se i o detaily. Volba nových otvorových výplní by se měla v prvé řadě řídit tím, v jakém domě budou sloužit a co od nich majitel očekává. Od toho se pak odvíjí kritéria pro stanovení tepelněizolačních a dalších vlastností oken.
Volba materiálu se řídí především vkusem majitele a jeho finančními možnostmi. „Základním kritériem by při výběru měly být tepelněizolační vlastnosti okna, které nejsou dány ani tak tím, z čeho je vyrobené, ale spíše stavební hloubkou rámu a také zasklením. Z tohoto pohledu je efektivnější trojsklo. Oproti dříve běžnému dvojsklu jím projde jen polovina tepla, navíc prakticky eliminuje riziko rosení skla v interiéru,“ říká Ing. Milena Tomčíková z firmy Vekra.
Pozornost u oken, a samozřejmě i u dveří, věnujte také detailům, jako je použité kování, těsnění, druh zasklívací lišty po obvodu zasklení a hloubka uložení skla v rámu, odborně nazývaná hloubka zasklívací polodrážky.
Pohled zblízka
Při výběru nových oken se také vyplatí důslednost. Odborníci doporučují nesrovnávat pouze hodnoty uvedené na papíře, ale podívat se zblízka na detaily. „To, že okno splňuje normou stanovené parametry a má potřebnou certifikaci, bohužel dnes není dostatečný doklad jeho kvality. Dvě srovnatelná okna od různých výrobců mohou na první pohled vypadat skoro stejně.
Zkušenosti ale ukazují, že v detailech se mohou skrývat poměrně zásadní rozdíly,“ upozorňuje Ing. Milena Tomčíková. Pro dlouhodobou bezproblémovou funkčnost oken je tedy zcela zásadní jejich kvalitní provedení.
Pozor na superokna
Při výběru oken a vstupních dveří je dobré zvážit jejich vlastnosti dané součinitelem prostupu tepla a možnostmi výměny vzduchu. Pokud například provedete výměnu dvacet let starých oken za nová a moderní, například plastová, která těsní takovým způsobem, že je propustnost vzduchu téměř nulová, je to z akademického hlediska dobře.
Nekontrolovatelnou ventilací kvůli okenním netěsnostem totiž zejména v zimě vznikají značné tepelné ztráty. Zároveň mohou netěsnosti, podle toho, jakého typu jsou, přinést více prachu či hluku. Především to ale bude znamenat radikální snížení přirozené ventilace, tedy výměny vzduchu v daném prostoru. Dodejme, že tuzemské normy pro obytné prostory požadují výměnu poloviny objemu vzduchu za hodinu.
Když si tedy pořídíte superokna, která téměř zamezí nekontrolované infiltraci vzduchu zvnějšku, určitě ušetříte na tepelných ztrátách daných úniky tepla a dohříváním do místnosti pronikajícího studeného vzduchu. Na druhé straně zároveň zamezíte přirozenému větrání, které se může časem projevit bolestmi hlavy, únavou, výskytem plísní a podobně.
Technicky dokonalé výrobky tak musí mít další systém – například mikroventilaci, která výměnu vzduchu zaručí, anebo ji musíte zajistit jiným způsobem v takové míře, aby odpovídala normě. Jinak nebudete mít záruku zdravotně kvalitního prostředí.
Samotná mikroventilace není samospasitelná, a měli byste se proto zajímat, jakou kapacitu výměny vlastně umožňuje. Tyto problémy se stále ještě řeší spíše intuitivně – potřebná výměna vzduchu se ponechá samovolné činnosti ostatních netěsností v domě, zejména u většiny zastaralé a nerenovované zástavby.
Drahá a všemožně technicky vyšperkovaná okna zasazená do stavebně zastaralého a neodpovídajícího prostředí se nevyplatí. A pokud máte zrenovovaný, zateplený a utěsněný dům, pořízení těch nejtěsnějších oken může znamenat nutnost za nemalé náklady pořídit dodatečný ventilační systém.
Dvojsklo a trojsklo
Kromě tepelněizolační schopnosti – součinitele prostupu tepla – je další důležitou vlastností moderních oken prostup tepelného slunečního záření. Kombinace těchto vlastností ovlivňuje celkovou energetickou bilanci oken v zimním období, a naopak dokáže ochránit vnitřní místnosti před návalem nežádoucí sluneční energie v létě. Umožňuje to například moderní technologie výroby skel, při níž se přidávají drobné kovové částice.
Velmi zjednodušeně řečeno: nežádoucí záření nesmí dovnitř a to žádoucí nesmí ven. Odrazem infračervené části spektra se pomocí tohoto typu zasklení velmi efektivně brání úniku tepla okny ven z interiéru.
Zasklení dvojsklem je už běžné, náročnějším požadavkům pak vyhovuje trojsklo. Šířka vzduchové mezery má, kromě tepelněizolačních vlastností, vliv na zvukovou izolaci. Z hlediska tepelné izolace je optimální šířka 40 mm, tak jak je známá u zdvojených oken. Menší šířka mezery u izolačních dvojskel od 12 do 20 mm umožňuje zvýšený přenos tepla sáláním.
Se zvětšením šířky vzduchové mezery se zlepšuje neprůzvučnost, ale v důsledku proudění vzduchu mezi skly naopak vzrůstají tepelné ztráty. Řešením jsou skla různých tlouštěk s výplní plynů (argon, krypton) mezi nimi. Použití trojitého zasklení je zajímavé z hlediska zvýšení tepelněizolačních vlastností okna, v případě akustického útlumu má význam jen tehdy, pokud nesnižuje šířku vzduchové mezery. Tento způsob zasklení však účinně tlumí vibrace.
Například použitím kombinace tlouštěk 4 mm + 3 mm + 6 mm dokáže okno velmi výrazně tlumit rezonance (vibrace) na úrovni středních frekvencí. Nízkofrekvenční hluk, například rachot projíždějící tramvaje, sbíječka či hukot dopravního ruchu, se výrazně sníží, ale nevymizí úplně. Pokud bydlíte poblíž letiště či kamenolomu, je tento typ zasklení přesně to, co potřebujete.
Součinitel prostupu tepla a okna
Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla oken pro běžný, nízkoenergetický a pasivní dům jsou následující:
- běžné novostavby – požadovaný= 1,70 W/m2.K-1
- běžné novostavby – doporučený= 1,20 W/m2.K-1
- nízkoenergetický dům – doporučený= 1,0-0,8 W/m2.K-1
- pasivní dům – doporučený= 0,8-0,5 W/m2.K-1
Vchodové dveře
Pro vchodové dveře platí mnohé z požadavků na okna. Zajímavé samozřejmě je, a to nejen z estetického hlediska, pořídit si výplně stavebních otvorů jako komplet. Bonusem je jeden dodavatel a montážní firma, stejně tak jako záruka a případný servis. Může to také znamenat úsporu ve všech zmíněných oblastech včetně logistiky.
Kvalitní vchodové dveře by měly udržet v domě teplo v zimním období a příjemnou teplotu během léta. Modely označené jako energeticky efektivní musí být nezávisle testovány a certifikovány. Mohou se často pochlubit přiléhavějšími rámy a energeticky úspornými jádry. U modelů se sklem musí být energetická úspornost zajištěna izolačním dvojsklem nebo trojsklem pro snížení úniku tepla.
Tepelné parametry dveří
Mezi nejdůležitější parametry při výběru energeticky efektivních dveří patří hodnota součinitele prostupu tepla Ud. „Podle nové legislativy platné od roku 2021 musí všechny novostavby splňovat požadavky na energetickou třídu A0. Vnější dveře s vysokou hodnotou Ud budou přes zimu propouštět hodně tepla a vy budete mít doma chladno, průvan a budete zbytečně utrácet za topení.
Vchodové dveře byste proto měli vybírat s ohledem na jejich energetickou účinnost. Podle nové legislativy by vchodové dveře měly mít Ud ≤ 2,0 W / m²K, v pasivních domech musí mít hodnotu tepelné prostupnosti maximálně Ud= 0,8 W / m²K,“ vysvětluje Richard Klička z Hornbachu.
Obezřetnost při výběru a eventuální připlacení si za vyšší kvalitu výplní otvorů se mohou velmi záhy projevit přímo na složenkách za energie, nepřímo úsporou při pořízení a provozu dalších spotřebičů – například klimatizace – a dlouhou životností oken a dveří. Přímým nezanedbatelným bonusem je také větší uživatelský komfort.
Další část speciálu Jak ušetřit na stavbě: Mezi nebem a zemí vyjde 13. 3. 2024.
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 12/2023.
Zdroj: Dům&Zahrada
Související články
