Vytápění je velké téma a zároveň největší opakovaná investice do bydlení. Dům se postaví a pak se na něm několik desítek let provádějí jen běžné opravy. Ovšem od podzimu do jara je potřeba platit ohromné peníze za vytápění a ve zbytku roku přijde na dost peněz i ohřev teplé užitkové vody (TUV). Vytápění a příprava TUV tak mohou tvořit největší položku v rodinných rozpočtech.

Mohou, ale nemusí. Snahou skoro celého světa, Evropské unie, české vlády, ale i samotných občanů je snižování jak těchto nákladů, tak množství škodlivých látek vypouštěných do ovzduší. Technologie jsou k dispozici, jen je správně využít!

Spalování uhlí, koksu a dřeva

Kotle na uhlí se oproti očekávání po roce 2025 nepřestanou prodávat, česká vláda od tohoto záměru před nedávnem ustoupila. I po tomto datu budou kotle na uhlí na trhu, ovšem jen v těch nejlepších emisních třídách.

Kotli na tuhá paliva stále topí zhruba 700 000 tuzemských domácností. Jejich využití má mnohá výrazná opodstatnění – nabízí vysokoteplotní systém vytápění, který tepelné čerpadlo nezvládne, lidé mají vlastní zdroj paliva v lese nebo jim chybějí finance na doplnění dotačních pobídek na rekonstrukci. Nový kotel na tuhá paliva totiž stojí zlomek toho, co by stálo tepelné čerpadlo a následná úprava otopného systému. 

Přesto je potřeba lidem vysvětlovat, že tento typ vytápění je za zenitem. S útlumem těžby uhlí se jeho cena bude zvyšovat. Nepohodlí, problematické skladování paliva, nutná pravidelná špinavá údržba… A také tlak legislativy – to všechno by mělo majitele kotlů na tuhá paliva postupně přesvědčit k tomu, aby přešli na jiný druh vytápění.

Spalování biomasy

Biomasa už není takovým hitem, jako bývala před lety. Peletky se v tuzemsku často stávají nedostatkovým zbožím. Celkem dost firem je vyrábí, ale vyplatí se jim výnosnější export za hranice. Přesto má spalování v peletkových kotlích svá pozitiva. Stále je to podporovaná verze vysokoteplotního vytápění, takže není potřeba nákladně předělávat celý otopný systém. Vše se dá snadno automatizovat, člověk se u topení tolik nenadře, přikládání i spalování je čistý proces s malým množstvím popela. Nevýhodou jsou vysoké ceny peletkových kotlů, vyšší ceny peletek a mnohdy i jejich nedostatek.

Vytápění plynem

Ještě před dvěma lety byly plynové kotle jednou z nejpodporovanějších verzí vytápění. Financování kondenzačních plynových kotlů měla ve svém programu i akce Nová zelená úsporám. S válkou na Ukrajině se ale postoj změnil a dnes už v dotační nabídce plyn nenajdete. Kdo však má plynový kotel, měnit ho nemusí. Jen by měl počítat s tím, že mu finanční situaci může znepříjemnit kolísavá cena plynu. Přesto není potřeba podléhat panice a hledat náhradní systém vytápění. Výhodou plynových kotlů je vysoká účinnost, vysokoteplotní spád a minimální náklady na údržbu, které zahrnují jen každoroční kontrolu. 

Topení elektřinou

Tato kapitola se dělí na další podskupiny. Je to dnes nejpodporovanější verze vytápění, i když má několik háčků. Opět je tu cena elektřiny, která se neustále mění. Navíc se lze obávat možného nedostatku tohoto zdroje energie v budoucnu – po utlumení výroby v uhelných elektrárnách.

V neposlední řadě stojí v cestě i výpočty energetické náročnosti budov. Faktor primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro potřeby výpočtu energetického posudku (vyhláška č. 141/2021 Sb.) je totiž stále extrémně vysoký. Takže stát sice přechod na tuto energii podporuje, na druhou stranu znesnadňuje její využívání kvůli uvedeným výpočtům.

Elektrické přímotopy

I když vytápění elektřinou vždy bylo jedním z nejdražších, nelze ho zavrhnout. Naopak. Se silně izolovanými domy, které mají nízkou tepelnou ztrátu, nabývá na aktuálnosti. Extrémně nízké náklady na pořízení třeba sálavého topení nebo elektrických podlahových rohoží výrazně zahýbou výpočty toho, co je a není výhodné.

V takových domech jsou právě vysoce nákladná tepelná čerpadla nevhodná, protože jejich pořízení a provoz se prostě nevyplatí. Navíc elektrické vytápění nemusí vypadat jako staré odpudivé přímotopy. Dá se schovat do zdí, podlah i stropů, lze si dokonce pořídit designové obrazy, které zdobí i topí. 

Tepelná čerpadla

Tepelná čerpadla patří v současnosti k nejdoporučovanějším zdrojům tepla. Mají nespornou výhodu – z jedné jednotky vložené energie dokážou díky fyzikálním zákonům tři až čtyři jednotky energie získat. Samozřejmě jsou tu i problémy, a to především v tom, že jejich výstupní teplota je nízká, takže ji nelze použít pro starší otopné systémy. Pokud by topily na vyšší teplotu, provoz by se výrazně prodražil, protože výstupní jednotka energie už není trojnásobná, ale výrazně nižší. 

U tepelných čerpadel je potřeba se rozmýšlet také nad systémem. Zda se energie z okolí bude brát ze vzduchu (systém vzduch/vzduch a vzduch/voda), nebo ze země (země/voda). Druhý jmenovaný vychází energeticky lépe, je ovšem dražší a potřebuje hodně prostoru (nebo vrt), kam se zakope primární okruh. 

Pokud chcete o tepelných čerpadlech vědět více, podívejte se na článek Tepelné čerpadlo: kdy může nastat katastrofa při výběru a jak tomu předejít

Řízené větrání

Součástí vytápění může být i větrání. V domech je možné instalovat větrání s rekuperací tepla. Pokud je dům vysoce izolovaný, dochází k minimálním ztrátám energie, která se dá snadno doplnit jakkoli jinak. U pasivních nebo nulových domů často stačí třeba se vysprchovat, uvařit nebo vyžehlit. Teplo získané z těchto činností se odvede do rekuperačního výměníku a odtud distribuuje zpět do celého domu. Samozřejmě je pro tepelnou pohodu lepší mít druhý zdroj tepla, například elektrické přitápění, krb a podobně. 

Fotovoltaika a fototermika

Světem stále letí fáma, že fotovoltaickými panely lze topit. Není tomu tak. V létě, když je nejvíc sluneční energie, se netopí, a v zimě zase málo svítí slunce. Přesto fotovoltaika v přechodných dobách jara a léta dokáže dodat energii pro provoz některých technických zařízení domu, včetně třeba pohonu tepelného čerpadla, řízeného větrání, některých elektrických přímotopů nebo alespoň oběhových čerpadel dalších systémů. 

Fototermika pak vyrábí teplou vodu přímo. Ovšem opět je tu problém přebytku teplé vody v létě a nedostatku v zimě. Kombinace fototermiky a fotovoltaiky se však zdá jako velmi dobrý systém, jehož jedinou nevýhodou je vysoká pořizovací cena.

Fenix vzorový dům

Jak by mohlo vypadat vytápění v moderních domech, ukazuje například novostavba v Písečné. V dvoupatrovém rodinném domě je instalováno elektrické podlahové vytápění topnými kabely Fenix Ecofloor ADPSV o celkovém příkonu 9,6 kW. 

V koupelnách jsou osazeny dva elektrické topné žebříky 300 a 400W. Vytápění řídí centrální regulace umožňující regulaci každé místnosti samostatně včetně vzdáleného přístupu přes internet. V obývacím pokoji jsou jako komfortní doplňkový zdroj umístěna krbová kamna Romotop Lugo. Dle vyjádření uživatele je spotřeba dřeva kolem 1 m³/rok. Ohřev vody řeší elektrický zásobníkový ohřívač o objemu 160 l, větrání se zpětnou rekuperací tepla zajišťuje nástěnná rekuperační jednotka Wafe 350 EFS s elektrickým dohřevem přiváděného vzduchu.

V roce 2021 byly dodatečně nainstalovány dvě klimatizační jednotky využívané v horkých letních dnech k chlazení a v přechodném období před topnou sezonou také k teplovzdušnému zónovému přitápění. V roce 2023 přibyl k domu venkovní bazén s ohřevem vody zajišťovaným pomocí samostatného tepelného čerpadla.

Fotovoltaická střešní elektrárna zbudovaná v roce 2018 je v porovnání se současnými technologickými možnostmi málo efektivní. Instalovaná FVE s výkonem 8,5 kWp a úložištěm s kapacitou 14,3 kWh pokrývá v průměru jen 21 % energie spotřebované v objektu.

Data jsou dostupná od února 2020 a celková spotřeba domu za neúplný rok 2020 činila 8 107 kW, v dalších dvou letech pak 11 552 kW (2021) a 11 091 kW (2022). Vyúčtování nákladů po započtení příjmů za prodej přetoků FVE činilo v roce 2020 částku 20 016 Kč, v dalších dvou letech pak 30 912 Kč (2021) a 28 019 Kč (2022).

Další část speciálu Jak ušetřit na stavbě: Digitální domov šetří peněženku vyjde 24. 3. 2024.

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 12/2023.
Zdroj: Dům&Zahrada

Související články